J a k j s m e p o u š t ě l i d r a k y V neděli 17. října jsme se sešli na louce nad hospodou, abychom zde hromadně pouštěli draky. Byl to první ročník drakiády pořádaný v naší vísce místním SDH a musím říci, že byl vcelku úspěšný. Akce nevyžadovala žádné organizačně složité operace, tudíž nehrozilo ani bloudění v Brně či chaos při rozdělování úkolů jako na dětském dni.

Na obloze se vznášela spousta draků – různých barev, tvarů i materiálů. Vzhledem k tomu, že to byl první ročník, neděli jsem si žádný seznam. Tudíž nejsme schopni určit, kolik draků přesně se vznášelo na obloze. Myslíme si, že to bylo něco málo ke dvaceti. Nejspíš.

Průběh akce byl individuální. Což znamená, že ten, kdo si chtěl s námi pouštět draka „naklusal“ po druhé hodině odpolední na louku, snažil se dostat svůj létající objekt, co nejvýše k oblakům a dle nálady a stavu teploty těla opouštěl zase prostor ke svým domovům – pro příště bychom mohli také vypilovat…

Počasí bylo celkem zdařilé, vzhledem k tomu, že je již polovina října. Bylo celkem slunečno, větrno mohlo být více, neboť který drak potřebovat větší poryv větru, aby se dostal k výšinám, to měl celkem složité.

Jak jsem již uvedla, draci byli rozmanití. Jednak dnešní obchody nabízejí draky z různých materiálů, barev a tvarů a domácí výroba některých odvážlivců také nezklamala. Rozhodně zajímavým byl drak našeho člena Jíry Solaře – 6 dračích hlav za sebou, bez povšimnutí nezůstal také netopýr rodinky Mátlovic (zdravíme sponzora . Z domácí výroby je nutno vyzdvihnout kutilské schopnosti „dědy“ Jaroslava Bumbálka, který zavzpomínaje cca 30 let zpátky, vyrobil svým vnoučatům draky dle správných technických parametrů, tudíž jim také krásně vzlétli. Chybička se naopak vloudila do propočtů Hynkovi. Chlapče milý, nevím, zda novodurová trubka je to nejlepší pro konstrukci draka.

Odpoledne probíhalo v poklidném chaosu, kdy se každý snažil udržet draka co nejdéle a nejvýše k nebesům. Samozřejmě se soutěžní klání neobešlo bez menších komplikací, jakými napřiklad byly zamotání draka do větvích stromů – tuším, že celkem 4x, přetrhání provázku a samozřejmě nějaké to zamotání do sebe. Nutno ovšem i podotknout, že akce pořádaná spíše pro děti, strhla i ty starší natolik, že běhali jak blázni po louce a dokonce se zdráhali vrátit těm menším draka do rukou. No jo no- není nad to vrátit se do dětských let.

Jelikož v pořádání akcí jsme již celkem zběhlí profíci, nemohlo chybět samozřejmě občerstvení – a to grilované klobásky, čaj a pro ty starší, neřidiče a ty co měli chuť dokonce i svařáček.

Věřte, že naše porota neměla snadné rozhodování a nakonec ocenila následující draky a jejich majitele.

V kategorii nejstarší účastník získává ocenění Alan Čapek, Naopak nejmladším účastníkem byl vyhlášen Tomášek Bumbálků.

Vůbec nelétajícího draka, tedy nejlínějšího měl Hynek Vostál , naopak nejlépe létal již zmíněnému Jírovi Solařovi – to bylo těch 6 hlav až nad ovčínem.

Ocenění za doma vyrobeného draka získává Kubík Bumbálek a nejkurioznějším drakem byl letos vyhlášen netopýr Veronikya Markétky Mátlové.

Jelikož jsme nestíhali fotit a hodnocení poroty probíhalo taktéž po skončení akce, žádáme tímto výše jmenované, aby se dostavili do místního klubu i s drakem pro trofej – ručně vyráběnou!!!! a k vytvoření snímečku do pátníku. Kdy je klub otevřen všichni ví, tudíž se dostavte, jak se to hodí vám. Děkujeme.

Doufám, že to nebyl rozhodně první ročník a účastníků bude každým rokem přibývat.

Závěrem bych chtěla ještě podotknout, že jsme se jako sbor v září sešli a dohodli, že také přispějeme na sbírku pro srbskou Kamenici postiženou záplavami a to ve výši 5. 000,-- Kč.